Jak jste se měly mé milé děti - ASPM-2

Jak jste se měly, mé milé děti,

je to už dávno co jsem vám hrál.

Myslím, že vím a to mě těší,

že jsem tady zpátky a zůstanu stát

s vámi, tady u vás, kde to mám tolik rá-ád.

Mám tu pár dárků, za úsměv vám je rozdám,

v každém z nich malou příhodu mám.

Některé z nich mám už dlouhá léta,

v každém z nich vzpomínku schovanou mám

na lidi, věci a místa co zná-ám.

Tak tady mám strunu, kterou jsem našel

před lety v jednom klubu v Marseille.

Pro druhou je moc tlustá, pro třetí moc tenká,

já ale doufám že jednou zazní,

je zvláštní, jak lidé věci schovávají-í.

A tady jsou korále z dob princezen a králů,

která z vás na krk si je teď dá.

Teď chvíli Marta a potom zas Jana,

každá z vás na chvíli je na krku má

a je milá, krásná jak dáma od který je má-ám.

A tady je hlemýžď, na silnici jsem ho našel,

říká, že jeho domov už pokrývá tér.

Vzal jsem ho s sebou, světem už prošel,

říká, že by zůstal a že vás má rád,

jen když jeho život zůstane zelený rá-áj.

Jak jste se měly, mé milé děti,

je to už dávno co jsem vám hrál.

Myslím, že vím a to mě těší, že jsem tady zpátky a zůstanu stát

s vámi, tady u vás, kde to mám tolik rá-ád.