Jacek - Jaromír Nohavica

Na druhém břehu řeky Olše žije Jacek,

mám k němu stejně blízko jak on ke mně.

Máváme na sebe z říční navigace,

dva spojenci a dvě spřátelené země.

Jak malí kluci hážem z břehů žabky,

kdo vyhraje, má z protějšího srandu.

Hlavama kroutí česko-polské babky,

děláme prostě vlastní propagandu.

Na mostě přátelství se tvoří dlouhé fronty,

všelikých věcí za všelikou cenu.

Já mám však na to velmi úzké horizonty

a Jacek velmi nenáročnou ženu.

Týden co týden z břehů navigace

máváme na sebe: „Chlapče, hlavu vzhůru!“

Jak je to krásné, moci vykašlat se

na celní předpisy a na cenzuru.

Z Piastovské věže na nás mává kníže Měšek

a směje se, až třepe se mu brada.

Ve zprávách večer běží horký dnešek,

aspoň se máme s Jackem o co hádat.

On tvrdí svoje, já zas tvrdím svoje

a domluvit se někdy bývá marno.

Tak spolu vedem pohraniční boje

a v praxi demonstrujem Solidarność.

Na druhém břehu řeky Olzy žije Jacek,

mám k němu stejně blízko jak on ke mně.

Máváme na sebe z říční navigace,

dva spojenci a dvě spřátelené země.

|: A voda plyne, plyne, plyne dlouhé věky,

řeka se kroutí jako modrá šňůrka.

A my dva hážem kachnám vprostřed řeky

krajíčky chleba o dvou stejných kůrkách. :|

Na, na na ná,

na, ná náná ná.