Frankie Dlouhán - Nedvědi

1.
Kolik je smutného, když mraky černé jdou,
lidem nad hlavou, smutnou dálavou.
Já slyšel příběh, který velkou pravdu mněl,
za čas odletěl, každý zapomněl...
Ref.
Měl kapsu prázdnou Frenky Dlouhán,
po státech toulal se jen sám
a že byl veselej, tak každej mněl ho rád.
Tam ruce k dílu mlčky přiloží a zase jede dál,
a každej, kdo s ním chvilku byl,
tak dlouho se pak smál.
2.
Tam, kde byl pláč, tam Frenky hezkou píseň měl,
slzy neměl rád, chtěl se jenom smát.
A když pak večer ranče tiše usínaj,
Frenkův zpěv jde dál, s nocí, s písní dál...
Ref.
3.
Tak Frenkyho vám jednou našli, přestal žít,
jeho srdce spí, tiše, smutne spí.
Bůhví a za co tenhle smíšek konec mněl,
farář píseň pěl, umíráček zněl.
Ref.