Daniela - Lucie(capo 4)

Letím, jsem letadlo, vítr polykám,

přikladám do ohně uhlí a mour.

Plameny vdechuji, v žáru počítá

oběti neviny inkvizitor.

Víš, dávno jsem ti řek, že v noci pod platanem

zapálím ohně a potmě nezůstanem.

Víš, plamen zahřeje tvé bílé, zkřehlé tělo,

potom nasytíš mne zplna, Danielo.

Letím, jsem letadlo, v bouři procitám,

dobývám zahrady plodů a her.

Opojným nektarem ústa zalykám,

křídla mám z vosku a holubích per.

Víš, dávno jsem ti řek, že vzývám hromobití,

tvou holubici potmě do ruk chytím.

Platanový kmen už tiskne tvoje čelo,

tak napoj mne, má křehká Danielo.