Čtyři přání - Trampská klasika

Ten nejstarší si přál: "Dej mi palác, ať jsem král.",

druhý boháčem chtěl být, třetí tisíc dívek mít.

A co přál si nejmladší? To už se nikdo nedoví,

protože v pohádkách jsou jen tři přání.

Dříve než bys okem mžik, stál tu palác, dívek šik,

rázem stál tu tváří v tvář boháč, král i otrokář.

A co si přál ten nejmladší? To už se nikdo nedoví,

protože v pohádkách jsou jen tří přání.

A pak přišla žízeň zlá a s ní bouře písečná,

rázem stál tu smrti v tvář boháč, král i otrokář.

Marně prosí, chtějí pít, vždyť mají vše, co chtěli mít,

a v pohádkách jsou jen tři přání.

Možná že zdá se vám teď zas, že příběh dávno smazal čas,

svět se stále otáčí a tři přání nestačí.

Kdo mi to řek, kdožpak ví? Dost možná že ten nejmladší,

když kolem šel za čtvrtým přáním.