Cest La Vie - Karel Gott(capo 2)

1.
Až jednou na rohu oslovím děvče
a začnu o lásce pět.
A ona řekne mi: pěvče,
kéž by vám bylo míň let.
Ref1
Řeknu: c`est la vie, c`est la vie,
tímto končí bál, a to mě
nebaví, nebaví, hrajte ještě dál,
naposledy, la-la-lá, la-la-la,
la-la-lá, la-la-la, la-la-lá, la-la-la.
2.
Až jednou budu u konce mé písně
a ticho ovládne sál,
já z očí vyčtu vám výsměch,
až budu stát opodál.
Ref2
Řeknu: c`est la vie, c`est la vie,
tímto končí bál, a to mě
nebaví, nebaví, hrajte ještě dál,
naposledy, la-la-lá, la-la-la,
la-la-lá, la-la-la, la-la-lá, la-la-la.
3.
Až jednou za noci nebo i za dne
srdce mé spomalí klus,
až náhle opona spadne,
až hudba dohraje blues.
Ref3
Řeknu: c`est la vie, c`est la vie,
tímto končí bál, a to mě
nebaví, nebaví, hrajte ještě dál,
naposledy, la-la-lá, la-la-la,
la-la-lá, la-la-la, la-la-lá, la-la-la.
Outro
C`est la vie, c`est la vie,
la-la-la-la-lá, a to mě
nebaví, nebaví, hrajte ještě dál,
naposledy,
la-la-lá, la-la-lá,
la-la-lá, la-la-lá,
la-la-lá, la-la-lá,
la-la-lá, la-la-la.
Cookies hjälper oss att förbättra denna sida. 😊 Godkänner du att vi använder cookies för analytiska, personaliserade och marknadsföringsändamål? ❤️