Břehy mé duše - W. Ryvola

Tolkad av W. Ryvola
1.
Víš, proč chodí láska pozdě spát,
víš, kdo chodí do tvejch snů si hrát,
víš, kde zůstávají vlaky stát,
víš, proč sníh ti padá na kabát.
2.
Ty dobře víš, kdo vchází večer do dveří,
a taky víš, kdo prázdnejm slovům nevěří,
víš, kdy holka neví, proč se smát, víš, co nemůže se nikdy stát.
Ref.
A na březích mý duše zatím leží zbytky uhynulejch lásek,
obálka dopisní dohořívá.
Do čela se mi vrejvá zase jedna z mnoha netušenejch vrásek,
za oknem padá sníh, už se stmívá.
3.
Víš, proč může vítr v strunách znít,
víš, kam chodí slunce rosu pít.
Víš, kdy mrak se může objevit,
víš, co můžeš od života chtít.
4.
Víš, kde začíná konec tvejch snů,
víš, proč tejden má jen sedum dnů,
víš, kde končej cesty písčitý, víš, kdo mívá čelo vrásčitý.
Ref.
Out.