Rozptylová loučka - Ponožky pana Semtamťuka

1.
To byl ale krásnej pohřeb paní
Věnce kytky rakev nóblesní
Toho breku a posmrkávání
Že bych z fleku hned šla pod drn s ní.
Všichni o ní mluvili tak hezky
Snad i Lojza slzu uronil
Její jméno vryli zlatě do náhrobní desky
Krásnej smutnej pocit po ní zbyl
Ref
Rozptylová loučka přilákala broučka
hodil krovky přímo do kytek.
Chvíli v klídku ležel, čas kolem něj běžel
sladkej nektar mu do huby tek'.
Všechno bylo v cajku, kouřil si davajku
šťastnej zíral vzhůru do oblak,
celej svět byl v květu, zpíval krásně je tu,
Až ho náhle v letu sezob pták.
C
G7
C
C7 - F
D7 - C - A7
D7 - G7 - C
Ref