Madeleine - Radůza(capo 3)

1.
Oh, ma petite Madeleine, nad naší zahradou
nebe modrý jako len, i nad zemí, kam zahrabou
všechny dny, které s tebou prožít jsem chtěl,
ze všech snů a životů, jsou jen tisíce těl.
A nad tím vším nebe jako len, podívej, podívej Madeleine.
2.
V Paříži začal den s šuměním kolonád,
je daleko na Verdun ke hřmění kanonád,
ale tady všude kolem jen zákopů pruh,
ani kříž nemá kdo stlouct, roven druhu je druh.
A na to všechno, Madeleine, odněkud shora Bůh dívá se jen.
Ref1.
Kdo má tu moc, tavit srdce zvonů?
Slyším tě šeptat: „Miláčku, nechoď, jsi můj!“
Madeleine, oni nám to udělají znovu.
To co nám, stane se i našim synům.
3.
Na druhé straně linie oči dvě pod přilbou,
jako já člověk je noci a dny pod palbou.
Kdybych ho jinde potkal, dal bych mu cigaretu,
a teď se modlí, aby skončil jen v lazaretu.
Vždyť i oni, Madeleine, jsou jako my - les soldats inconnus.
Kdybych ho jinde potkal, dal bych mu cigaretu,
a teď se modlí, aby skončil jen v lazaretu.
Vždyť i oni, Madeleine, jsou jako my - muži neznámých jmen.
Ref2.
Kdo má tu moc, tavit srdce zvonů?
Slyším tě šeptat: „Miláčku, nechoď, jsi můj!“
Madeleine, oni nám to udělají znovu.
To co nám, stane se i našim synům.
4.
Oh, ma petite Madeleine, nad naší zahradou
nebe modrý jako len i nad zemí, kam zahrabou
všechny dny, které s tebou prožít jsem chtěl,
místo v tvém náručí spím pod mohylou těl.
A nad tím vším nebe jako len, odpusť mi, odpusť mi Madeleine