Dívka z hor - Radůza

Znám kraj kde dívka žije,

co tak černé oči má,

že i noc jasnější je,

ve svých půlnočních tmách.

I zem, po které kráčí,

chce se za ní rozběhnout,

já byl bych mnohem radši,

kdybych se od ní nemusel hnout.

Ta dívka je má milá,

chodívá rozcuchaná,

ale jak se na mě dívá,

ví jen Velký Duch a já.

Já znám kraj kde teče řeka,

jíž se neodváží nikdo plout,

tam dívka na mě čeká

divoká jak ten proud.

Jenž hukotem se valí,

smete co v cestě má,

aby vše klidnou vodou zalil,

když povodeň utichá.

Ta dívka je má milá,

chodívá rozcuchaná,

ale jak se na mě dívá,

ví jen Velký Duch a já.

Když na koně jsem sedal,

měla oči jak bouřkový mrak,

ani pusu jsem jí nedal,

Emhněvala se tak.

Vím, až se vrátím,

bude bouřka ta tam,

a tak si zpívám zatím,

o tom jak moc rád jí mám.

Ta dívka je má milá,

chodívá rozcuchaná,

ale jak se na mě dívá,

ví jen Velký Duch a já.