Ve 4 ráno - Mňága a Žďorp

1.
Ve 4 no hudba končí.
Stoly jsou polité, ubrusy na zemi.
René shání trávu, nikdo už nemá.
Prvním ranním vlakem vracíme se zpět.
2.
Opřený o popelnici očumuju na krajnici u cesty z týhle díry.
Pak se vracím, nevím, jestli něco ztrácím, když se motám půl života uprostřed týhle díry.
3.
Opřeni o popelnici očumujem na krajnici u cesty z týhle díry.
Nevím, jestli to znáš taky, vždycky, když vidím mraky, mám hroznou chuť vypadnout z týhle díry.
Ref.
A já si marně vzpomínám na to, co jsem kdysi chtěl.
Možná nic tak zvláštního, ale tohle teda ne.
Jen si marně vzpomínám na to, kam jsem odešel
a nevrátil a zabloudil a poztrácel.
4.
A on si marně vzpomíná na to, co snad kdysi chtěl.
Možná nic tak zvláštního, ale tohle teda ne.
Jen si marně vzpomíná na to, kam snad odešel
a nevrátil a zabloudil a poztrácel.