Točí se točí - Petr Lutka

Točí se točí kolo ve mlýně.

Točí se točí já jsem v tom nevinně.

Točí se kolo voda vzduchem padá

a já tomu mlejnu ukazuju záda.

V tom mlejně žila překrásná dívka,

kterou jsem měl tuze moc rád.

Měla modrý oči a černý vlasy,

jenom jednu chybu - nechtěla mi dát.

Nechtěla mi dát ani políbení,

nechtěla mi dát ani hubičku.

Proto jsem jí musel, proto jsem jí musel,

proto jsem jí musel utopiti v rybníčku.

Když se dcera domů dlouho nevracela

její otec mlynář o ní starost měl.

Poslal za ní mládka, kouknout se, co dělá,

proto poslal mládka, aby za ní šel.

Když tam mládek přišel, právě topila se,

její ručka bílá o pomoc prosila.

Zachránit ji nemoh, kosa byla ostrá,

jeho mladý čelo správně trefila.

Když se mládek s dcerou dlouho nevraceli,

přišel se sám mlynář, na dcerušku ptát.

Když kameny mlýnský jeho tělo mlely,

řekl jsem: "Teď musíš na cestu se dát."

=1.