Slib - Kamelot

Den šel už spát za horu vzdálenou

a léto voní nad trávou spálenou

a štětce vánků z nití červánků

snad namalují tvoji tvář.

Sevřel jsem dlaň a vešel do polí,

Kráčel tou cestou, kde bolest přebolí,

Kde slyším znova tvá tichá slova

Prosím, budeš mě mít až do smrti rád.

GmSlibuju, věř mi, Dmmůj svědek je Bůh,

to přísahám s čistou tváří.

GmSlibuju, věř mi, jsi zem a já pluh,

ať nad tebou slunce září.

Kdy spálí žár zlou knihu osudů?

Není tak vzácná jak křídla holubů,

shodila masku, zradila lásku

v ten den, kdy mně tvůj táta psaní dal

Lán obilí hladil mě na rukou

a slzy z mraků byly mou zárukou,

že ještě jednou tvá ústa řeknou,

prosím, budeš mě mít až do smrti ráá-ád.

AmSlibuju, věř mi, můj svědek je Bůh,

to přísahám s čistou tváří.

AmSlibuju, věř mi, jsi zem a já pluh,

ať nad tebou slunce září.

ať nad tebou slunce září.