‎Sladké mámení - Helena Vondráčková

Léta tryskem pádí čas, nikoho příliš nešetří,

rychle k městu zády, nebo jako v mládí na Petřín.

Žádne jízdní řády, žádný shon a žádné závětří,

vytáhnout z tajných skrýši sny, ten starý song pořád nejlíp zní.

Kvést jak jarní louka, uspořádat tajnou výpravu,

plout, kam vítr fouká, pryč od nudných vod a přístavů.

Do slunce se koukat, všechny trable házet za hlavu,

být jak pták, vznést k oblakům, dát nový lak oprýskaným snům.

Průvan sfoukl svíčky, noc oblékla krajku splývavou,

už mě máš pod víčky, už ti klesá hlava únavou.

Zdám se ti a náhle starosti jak kouzlem odplavou,

do tvých snů vejdu po špičkách, ztratíš se v mých rajských uličkách.