Když mě brali za vojáka - Jaromír Nohavica

Když mě brali za vojáka, stříhali mě dohola,

vypadal jsem jako blbec,

jak ti všichni doko la, -la, -la, -la,

jak ti všichni doko la.

Zavřeli mě do kasáren, začali mě učiti,

jak mám správný voják býti

a svou zemi chráni ti, -ti, -ti, -ti,

a svou zemi chráni ti.

Na pokoji po večerce ke zdi jsem se přitulil,

vzpomněl jsem si na svou milou,

krásně jsem si zabu lil, -lil, -lil, -il,

krásně jsem si zabu lil.

Když přijela po půl roce, měl jsem zrovna zápal plic,

po chodbě furt někdo chodil,

tak nebylo z toho nic,nic, nic, nic,

tak nebylo z toho nic.

Neplačte, vy oči moje, ona za to nemohla,

protože mladá holka lásku potřebuje,

tak si k lásce pomoh la, -la, -la, -la,

tak si k lásce pomoh la.

Major nosí velkou hvězdu, před branou ho potkala,

řek' jí, že má zrovna volnej kvartýr,

tak se sbalit necha la, -la, -la, -la,

tak se sbalit nechala.

Co je komu do vojáčka, když ho holka zradila,

nashledanou, pane Fráňo Šrámku,

písnička už skonči la, -la, -la, -la,

jakpak se vám líbi la, -la, -la, -a?

No nic moc extra neby la.