C'est la vie - Karel Gott(capo 2)
1.
EmBEm
Až jednou na rohu oslovím děvče
GDGF#
a začnu o lásce pět
B7AmEm
a ona řekne mi: „Pěvče,
EmBB7EmB7
kéž by vám bylo míň let,“ řeknu:
Ref.
EmG
C’est la vie, c’est la vie, tímto končí bál,
DB7Em
a to mě nebaví, nebaví, hrajte ještě dál, naposledy.
GAB7Em
La-la-lá, la-la-la,
GAB7Em
la-la-lá, la-la-la.
2.
EmBEm
Až jednou budu u konce mé písně,
GDGF#
až ticho ovládne sál,
B7AmEm
ze tváří vyčtu vám výsměch,
EmBEmEmB7
až budu stát opodál, řeknu:
Ref.
3.
EmBEm
Až jednou za noci nebo i za dne
GDGF#
srdce mé zpomalí klus,
B7AmEm
až náhle opona spadne,
EmBB7EmB7
až hudba dohraje blues, řeknu:
Ref.
Out. Ref.
EmG
C’est la vie, c’est la vie, la-la-la-la-lá,
DB7Em
a to mě nebaví, nebaví, hrajte ještě dál, naposledy.
GAB7Em
La-la-lá, la-la-la,
GAB7Em
la-la-lá, la-la-la.
GAB7Em
La-la-lá, la-la-la,
GAB7Em
la-la-lá, la-la-la!
