Kaťuša

Razcvětaly jabloni i gruši,

paplyli tumany nad rekoj,

vychadila na běreg Kaťuša,

na vysokij, na běreg krutoj.

Vychadila, pjesňu zavadila

pra stipnavo - sizavo orla.

Pra tavo, katorovo ljubila,

pra tavo, či pisma běregla.

Oj, ty pjesňa, pjeseňka děvičja,

ty leti za jasnym solncom vslječ.

I bajcom na dalnem pagraniči

Gmiat katjuši pjeredaj privět.

DmiPusť on vzpomnět děvušku prastuju,

ty uslyšit, kak ana pajot.

Pusť on zeemlju berežat radnuju

Gmia ljubov Kaťuša sběrežat.

Razcvětaly jabloni i gruši,

paplyli tumany nad rekoj,

vychadila na běreg Ka,ťuša,

na vysokij, na běreg krutoj.