Amerika - Lucie

Nandej mi do hlavy tvý brouky a Bůh nám seber beznaděj,

v duši zbylo světlo z jedný holky, tak mi teď za to vynadej.

Zima a promarněný touhy, do vrásek stromů padá déšť,

zbejvaj roky asi né moc dlouhý, do vlasů mi zabroukej pá-papá-pá.

Tvoje oči jedou žhavý tóny, dotek slunce zapadá,

horkej vítr rozezní mý zvony, do vlasů ti zabrouká pá-papá-pá.

Na obloze křídla tažnejch ptáků, tak už na svý bráchy zavolej,

na tváře ti padaj slzy z mraků a Bůh nám sebral beznaděj.

A v duši zbylo světlo z jedný holky, do vrásek stromů padá déšť,

poslední dny, hodiny a roky, do vlasů ti zabroukám pá-papá-pá.