Velmi nesmělá - Jablkoň

Potkali se v pondělí, v pondělí,

a byli velmi nesmělí, nesmělí,

a tak oba dělali, dě--la--li,

jakoby se neznali, neznali.

V úterý sebral odvahu, odvahu,

odhodlal se k pozdravu, k pozdravu,

a pak v citové panice, pa--ni--ce,

prchali oba k mamince, k mamince.

Ve středu spolu postáli, postáli,

dívali se do dáli, do dáli,

a do dáli se dívali, dí--va--li,

i když už spolu nestáli, nestáli.

Ve čtvrtek přišel první zvrat, první zvrat,

prohlásil, že má ji rád, má ji rád,

a ona špitla do ticha, do ti--cha,

že na ni moc pospíchá, pospíchá.

V pátek to vzal útokem, útokem,

jak tak šli krok za krokem, za krokem,

přesně v šestnáct dvacet pět, dva--cet pět,

zavadil loktem o loket, o loket.

V sobotu ji vzal za ruku, za ruku,

hlavou jí kmitlo - je to tu, je to tu,

a jak hodiny běžely, bě--že--ly,

drželi se, drželi, drželi.

V neděli už věděli, věděli,

že jsou možná dospělí, dospělí,

a tak při sedmém pokusu, po--ku--su,

dal jí pusu na pusu, na pusu.

A zas přišlo pondělí, (Pondělí)

tak příšerně se styděli, (Styděli)

že oba dva dělali, (Dě--la--li)

jakoby se neznali. (Neznali)

Že oba dva dělali, dě--la--li,

jakoby se neznali, neznali.