‎Panic - Lucie

Jsem skoro panic, není to lehký, nešel bych za nic do ňáký děvky.

Jedině ty jsi stvoření křehký a víla, kterou stvořil jsem si v hlavě, abych o ní

mohl mluvit před klukama, co s ní dělám, je udýchaná,

je pořád se mnou, zamilovaná, a kluci všechno sežerou, mi z ruky zobou, nafouk

jsem jim hlavy, ó, to mě baví, i když jsem panic, a to mě trápí,

kdy už to bude, půjdu se opít, o-ó-ó.

Vždyť jich znám tuny, moderních slečen, za čtyři rumy byl bych jim vděčen,

ale to není to, co tady hledám, mojí víle z vyšších sfér se žádná nevyrovná.

Nic jim nedám, i když jsem panic, i když to bolí, tak ani za nic,

to za to stojí, klapoty sanic, o-ó-ó.

Ptali se mě, jestli jsem už něco měl s nějakou holkou, a já jim řek, že jasně.

Ptali se mě, kolik jsem jich stačil poznat, a já jim řek, že spousty.

Ptali se mě, co jsem s nima dělal, no a já jim řek, že úplně všechno.

Řekli mi: „To už jseš teda velkej chlap,“ a já jim řek: „No jasně.“

|: Jsem skoro panic, není to lehký, nešel bych za nic do ňáký děvky.

Když ty jsi jiná, neokoukaná, jsi pořád se mnou, zamilovaná. :|