Nebeská prána - Rybičky 48

Až jednou zaklepu na nebeskou pránu,

řeknu si: "Propána,to já jsem asi v pánu",

až jednou zatluču na ty velký dveře,

zeptaj se: "Chlapče, zlobil jsi?"

A já na to, že kdeže, a já na to, že kdeže.

Až jednou vezmu za poslední kliku,

jak rychle uteklo těch pár okamžiků od prvního křiku,

až jednou přijdu do toho bíla,

řeknem si tam všichni, ten život, to byla teda síla,

pojď, dáme si ho znova, co nám zbývá?

Až budu jednou spát napořád,

až tělo od duše se odpojí,

a jako vždycky nakonec to stejně pohnojim.