Muži s padáky - Daniel Landa

Letadlo stoupá nad mraky, v něm čtyři muži s padáky.

Tváře se černají barvivem, kapsy jsou narvaný střelivem.

V překrásný noci se vznášej tmou, ale jen tři padáky se otevřou.

K zemi se řítí jeden z nich. Skok poslední z posledních.

Není čas na slzy jde se dál. Strážnej v budce usínal.

Ještě že tak! Aspoň měl to hned. Ledvinu rozpůlil bajonet.

Když potom měsíc ozářil stín. Vylez ten střelec z ostružin.

Natáhnul, zamířil, vypálil. A úplně přesně strefil cíl.

Ti dva, co zbyli, plíží se vpřed. Z dálky je oslovil kulomet.

Hlasitě štěká, jak zuřivej pes. Už nebude zítra, už bylo jen dnes.

Letadlo stoupá nad mraky, v něm deset mužů s padáky.

Ale co bych vám o tom povídal, každej ví dobře jak co bude dál!