Kominík - Pavel Dobeš
1.
AE7
Vysoko nad střechami, kde jen vítr fičí,
A
než vyvine rychlost a letí do světa,
E7
vysoko tam nad námi, kde komíny se tyčí,
A
tam kominík Magnusek je štětkou vymetá.
REF1.
DA
Oči modré, hluboké jak Jadran,
E7A
vercajk, šaty, účes - černý havran,
DA
a když jdou kolem holky z fabriky, aha,
E7AE7A
a musejí si držet knoflíky.
2.
AE7
Ve městě je čisto, jasno, nikde žádná špína,
A
nejčastější slovesa jsou "prosím", "děkuji",
E7
všude kolem spousta barev, každá z nich je jiná,
A
a lidé, ti si cestou z práce píseň notují.
REF2.
DA
Oči modré, hluboké jak Jadran,
E7A
vercajk, šaty, účes - černý havran,
DA
a když jdou kolem holky z fabriky, aha,
E7AE7A
a na blúzkách si drží knoflíky.
3.
AE7
Jednou ale nepřišel, a když už se to táhlo,
A
město se jen trpělivě v sazích dusilo,
E7
s lidmi se to za tu dobu povážlivě nahlo,
A
nic nad nimi vyššího teď už nebylo.
REF3.
DA
Žádné oči hluboké jak Jadran,
E7A
žádné šaty, účes a la černý havran,
DA
a když kolem šly holky z fabriky, aha,
E7AE7A
už neměly proč držet knoflíky.
4.
Magnusek si totiž poslal pro pivo
a kominické řemeslo hodil na skobu,
vzal do ruky majzlík a první kladivo
a začal nutit kameni svoji podobu.
REF4.
Pohled, co by připomínal Jadran,
účes, kterej měl jen on a havran,
a než by pořád chodil po střeše, aha,
tak že prej si svůj pomník vyteše.
5.
Začly chodit delegace lidí z okresu,
on k nim takto hovořil na jejich adresu:
"Puškin, Goethe, Kozina i Jiří z Poděbrad,
každý z nich už dávno má svůj pomník někde stát."
REF5.
"Každý má svou sochu na okrasu,
i Masaryk ji míval svého času,
a já, že jsem jen kominík, aha,
tak žádnou sochu neměl bysem mít."
6.
Toť se ví, že úředníci dali by ho do klády,
kterou mají k dispozici pro takové případy,
nechtěli však ublížit, nechtěli bejt špatní,
chtěli jenom posoudit, zda je to adekvátní.
REF6.
Naštěstí měl každý vedle sebe
čtyři příslušníky PS VB,
takže mnohem dřív, než řekli "švec", aha,
a za Magnuskem zavřela se klec.
7.
Magnusku, ty šílenče, ty notorický cvoku,
pročs' nepřiznal, že ti v hlavě šibuje,
vždyť kdo si staví pomníky, je lidem sazí v oku
a nikdo už ho k ničemu nepotřebuje.
REF7.
Nemusel jsi sedět bez příčiny
v nejsmutnějším rohu náměstí,
ten pomník by ti postavili jiní,
vždyť chodili si k tobě pro štěstí.
REF8.
|: Svět se točí, nezná dovolenou,
malým, velkým, všem je akorát,
i holky z města brzy zapomenou,
že mohly by si něco tajně přát. :|
