Ještě jedno kafe - Druhá tráva

Máš sladkej dech a oči, kterým patří svatozář,

a vlasy máš jak hedvábí, když je vhodíš na polštář,

ale já se o tvou lásku ani vděčnost neprosím,

ty děkuješ jen hvězdám a jseš věrná jenom jim.

Tvůj táta, to je vandrák a od přírody zběh

a místo písmen učí tě jen dorovnávat dech,

a taky házet nožem a držet pospolu

a brada se mu třese, když se nosí ke stolu.

Tvá sestra hádá z ruky a tvá máti jakbysmet

a ty sama umíš všechno, co je mimo tenhle svět,

a tvá rozkoš nezná hranic, děvče s hlasem skřivana.

jen tvý srdce je jak moře - samý tajemství a tma.