Jarmila - Pavel Dobeš
1.
GHmiD7GD7
Jarmila vždycky mi radila, abych pracovní dobu dodržel,
GHmiD7G
dneska mně ale náramně táhlo domů, a tak jsem prostě šel
EmiD7
Jarmila má totiž dneska narozeniny, proto jsem dnes přišel dříve o dvě hodiny,
GHmiD7GD7
na stole sklenice, smích slyšet z ložnice, v předsíni stojí pánské střevíce.
2.
GHmiD7GD7
Vytahuji z aktovky květiny,uvažuji, kdo asi přijel z rodiny,
GHmiD7G
tipuji nejspíše na strýce,kdo jiný měl by přístup až do ložnice.
EmiD7
Kdo jiný, kdo jiný než strejda z dědiny,vzpomenul si na Jarmilu, nejsem jediný,
GHmiD7GD7
v ruce mám kytici, už stojím v ložnici, vidím, že nevymřem po přeslici.
3.
GHmiD7GD7
Kdepak, jejda, není to strejda, Františku, ty máš boty úplně jak on,
GHmiD7G
přičemž nechávám prostor úvahám, vyhledávám optimální tón,
EmiD7
kterým bych oba dva jednak pohanil, přitom abych nikoho slovem nezranil,
GHmiD7GD7
takže jsem chvíli stál, pak říkám: "Krucinál, tebe bych, soudruhu, tady nehledal."
4.
GHmiD7GD7
Dodnes mě mrzí, že jsem byl drzý a že jsem pracovní kázeň porušil,
GHmiD7
dřív než o hodinu vypnul jsem mašinu, čímž jsem rozdělanou práci přerušil.
EmiD7
Oba si mě postavili na koberečeka to, jak zle mi vyčinili, nedal jsem za rámeček,
GHmiD7GGbG
z nevěry nedělám závěry, mrzí mě, že jsem u nich pozbyl důvěry

