Individualita - Petr Hapka

Láhve jsou prázdný, kupé je plný.

"Jen zklidni hormón, nedělej vlny"

říká ta vedle, ta v šatech s květy,

pod nimiž hraje na kastaněty.

Ještě že v očích mám dobrou šťopku.

Ona však dodá: "Jseš dobrej, bobku...

škoda jen, že nejsi ta

individualita."

|: Individualita. :|

Povídám: "Já Vás úplně chápu.

Mužských je spousta, málo je chlapů.

Kdekdo to zkouší. Většinou marně.

Poznám to ráno na umývárně.

Nadto vím z knihy Septuaginta

jak moc tu schází pověstná flinta . . .

Kdo ji vyndá ze žita ?

individualita."

|: Individualita. :|

Jenže tak těžko vstává se z kleku

s průměrným platem, ve středním věku.

V tomhle jsem došel k naprosté shodě

s nějakým borcem v půjčovně loděk.

Řekl mi jednou, podruhé, posté:

"Výkonnost klesá, únava roste.

Nejsem s kým se počítá -

individualita."

|: Individualita. :|

A přesto pořád dělám co mohu.

Jsem jak ten anděl v barokním slohu.

Anděl co tančí, znaven a zkřehlý,

uprostřed jiných na špičce jehly.

Jako vy, madam, zoufale čeká,

že přijde někdo svěží jak řeka...

Jako řeka rozlitá:

individualita."

|: Individualita. :|