Čím dál tíž se dejchá - Druhá tráva

Co's všechno viděl, můj blonďatej chlapče? Co's všechno viděl, můj blonďatej sne?

Po dvanácti mlhavejch horách jsem belhal.

GPadesát klikatejch silnic jsem prošel.

Do šesti truchlivejch lesů jsem vstoupil.

Na sedmi nehybnejch mořích se plavil.

Po tisíc mil dlouhým hřbitově kráčel.

Co's všechno viděl, můj blonďatej chlapče? Co's všechno viděl, můj blonďatej sne?

Viděl jsem nemluvně s šakalí smečkou viděl jsem silnici zlatou, ale pustou

viděl jsem břízu s krvavou větví viděl jsem kladiva nasáklý krví

viděl jsem žebřík pod bílou vodou viděl jsem mluvky s jazykem v křečích

viděl jsem děti s ostrými meči

Co's všechno viděl, můj blonďatej chlapče? Co's všechno viděl, můj blonďatej sne?

Slyšel jsem hromy s varovným hlasem

slyšel jsem vlnu, co zaplaví zemi

slyšel jsem tambory s rukama v ohni

slyšel jsem šepot tisíců mnichů

slyšel jsem výkřiky hladu i smíchu

slyšel jsem básníka co umřel v blátě

Gslyšel jsem klauna jak křičí a pláče

Co's všechno viděl, můj blonďatej chlapče? Co's všechno viděl, můj blonďatej sne?

Potkal jsem dítě u mrtvýho koně

potkal jsem dobráka se vzteklou dogou

Gpotkal jsem ženu s ohnivým tělem

potkal jsem dívku, co dala mi duhu

potkal jsem lidi raněný láskou

Ga potkal jsem lidi raněný záští

Co's všechno viděl, můj blonďatej chlapče? Co's všechno viděl, můj blonďatej sne?

Vrátím se zpátky, než se udusím hrůzou

schovám se v temnotách nejhlubších lesů

kde lidí jsou spousty a ruce maj prázdný

kde řeky se topí v granulích jedu

kde městečko v stráni je studenej žalář

kde nikdy nevidíš do tváří katům

kde plno je hladu a ztracenejch duší

kde černá je barva, kde nula je mnoho

a to budu kázat a s tím budu dejchat

a vyřvu to z kopců, ať každej mě slyší

tak tohle mi řekl, než začlo se stmívat

tak tohle mi řekl, než začal jsem zpívat