Nad stádem koní - Buty

Nad stádem koní A

podkovy zvoní, zvoní.

Černý vůz vlečou A

a slzy tečou a já volám:

Tak neplač, můj kamaráde,

náhoda je blbec, když krade.

Je tuhý jak veka

a řeka ho splaví,

máme ho rádi.

Vždycky si přál,

až bude popel

i s kytarou, hou.

Vodou ať plavou,

jen žádný hotel

s křížkem nad hlavou.

Až najdeš místo,

kde je ten pramen

a kámen co praská,

budeš mít jisto,

patří sem popel

a každá láska.

Nad stádem koní A

podkovy zvoní, zvoní.

Černý vůz vlečou A

a slzy tečou a já šeptám:

Vysyp ten popel kamaráde,

do bílé vody, vody.

Vyhasnul kotel

a náhoda je

štěstí od podkovy. D G D G

Vysyp ten popel, kamaráde,

do bílé vody, vody

Vyhasnul kotel a náhoda je

štěstí od podkovy. D G D G