Za městem - Marsyas

Hřmí, notes pod bundou skrýváš, utrpí jen tvá hříva

smáčená v hlučné lázni přírodní.

Déšť vynutil schůzku krásnou, slova už míň teď váznou,

hřmí i v nás po tak dlouhé době všední.

Vstříc, poznávám jak co s námi, prohlížím místo známý

říznutí ruku, žíly v zápěstí.

Spoušť v duši se s vírou střídá, nebe je lesklá slída

pohnutím prasklá právě nad zápěstím.

Kmen písmena strávil dávno, bojíš se nad tím mávnout,

smůlu máš, já se smířím hladce s tím.

Náš autobus v dálce sípá, před bouřkou chrání lípa

zlámaná u té boudy na rozcestí.

Přijdeš, odejdeš, nejsem nic ani málo.

Klínem vyraž klín, říkáš s klidem to se ti jen zdálo.