Studený slunce - Pacifik

Podľa interpretácie od Pacifik
1.
Autobus do mlhy rozstříknul šedý bláto, obzor se náhle uzavřel
mráz leze za nehty, je vostrej jako dláto,
najednou nevíš, kam bys šel.
2.
Cestou tě zdraví jenom holý ruce stromů,
někde je oheň, tam máš jít.
Někde je teplo a klid rozsvícenejch domů,
ve větru píseň slyšíš znít.
Ref.
Studený slunce nemá sílu, snad proto začínáš se bát.
Objevíš v mlze bledou vílu a sejdeš z cesty možná rád.
3.
Autobus přiveze až zítřejšího rána,
studenej, propocenej vzduch.
Zůstal jsi sám a s tebou polekaná vrána,
jedinej v tomhle kraji druh.
4.
Že přišla chvíle, kdy už nemůžeš se vrátit,
studená noc je zase blíž.
Cesty se ztrácejí a nechtějí se krátit, co je to touha pochopíš.
Ref.
5.
Touha jsou na obloze nekonečný mraky, chuchvalce mlhy v údolí
touha je volání a v dálce noční vlaky, špinavej vokoralej sníh.
Píseň ta, na kterou už zapomněl jsi slova,
a s chutí kouře horkej čaj,
podivný volání, co slyšíš stále znova, kde leží v dálce cizí kraj.
Ref.
Ref.