Pět hospod jedna ulice - Vladimír Mišík

int.

EmiCGEmiCG

1.

EmiCGEmiCG

Je noc, v níž úklady se strojí, výhled mám temný, po kusech se drolí.

EmiCGEmiCG

Fasáda, z který dodnes zebe, vyhlížím zahradu a kousek nebe.

Ref.

CDGCG

Jsou večery, kdy bývám v panice, pět hospod, jedna ulice.

CDGCGC

Putuju v mysli po dně tichých vod, |: co sklenka, to jeden tajný vchod. :|

EmiCGEmiCGEmiCGEmiCG

2.

EmiCGEmiCG

Hukot větráků a přelet zrádných virů, na vzdálených vlnách zní písně Irů.

EmiCGEmiCG

A na těch blízkých z nářků provazy, písně tak toulavé až z klidu oázy.

R2.

CDGCG

Jsou večery, kdy bývám v panice, pět hospod, jedna ulice.

CDGCGC

Putuju v mysli po dně tichých vod, |: co sklenka, to jeden tajný vchod. :|

EmiCGEmiCGEmiCGEmiCG

R3.

CDGCG

Má lampa bzučí, zpívám potichu, v tom kejklíř bere za kliku.

CDGCG

Těkavé oči, gesta ptačí, všech písní pohřeb, to prý stačí.