Hobo - Hoboes

1.
Já nechci bejt sám, když koleje duní
a temná noc do dáli ubíhá.
Co z toho k sakru mám, že znám plno vůní,
dalekejch cest pohledy v očích mám.
Pre1.
Tak co z toho mám, že mám v srdci touhu
jenom se mrknout za nejbližší strouhu.
Já často šněroval svý toulavý boty,
musí to bejt, můj vlak má zelenou.
Ref1.
Tmou nákladní vlak těžce duní,
v mejch uších jenom vítr šumí,
kraj kolem trati spí,
jen mašinfíra bdí.
Ref2.
Má ruku na rychlostní páce,
má topič plný ruce práce
já si na nápravě zpívám
píseň, v které vlaky hřmí.
2.
Když vagony hřmí a brzdař tě honí,
necejtíš hlad, nohy tě nezebou.
Ty ležíš na střeše a chtěl bys bejt pod ní,
píšťala řve a tunel před tebou.
Pre2.
Tak co z toho mám, že znám celý státy,
když nesmím na voči vlastního táty,
když stromy rozkvetou, já stojím na trati,
musí to bejt, můj vlak má zelenou.
Ref1.
Ref2.
3.
Můj osobní vůz je vagon s vepřovým,
můj rodnej dům je bouda brzdaře,
kde nechal jsem squaw, to vám už nepovím,
snad ve Frisku, tam jsem byl na jaře.
Pre3
Tak co z toho mám, pořád se jen toulat,
v špinavý ruce pár centů žmoulat,
jednou se netrefím a budou mě sbírat,
musí to bejt, můj vlak má zelenou.
Ref1.
Ref2.