Chajda na vodě - Trampská klasika

Podľa interpretácie od Eddy Fořt / Jarka Mottl
1.
Má to svoje výhody míti chajdu u vodu, dneska se to všeobecně říká.
Přijde ale potopa, udělá to pochopa, z nájemníka máte nebožtíka.
Jářku ještě tohleto, jen tak přeci nejde to rybám svoje lepé tělo dát.
Vzal jsem rozum do hrsti a pohladil jej po srsti,
a tak jsem lehce přišel na nápad.
Ref.
Inu, mám dívenko chajdu na vodě, postavil jsem si ji na dno do lodě.
Jako ňákej plavčík se toulám světem,
kde zakotvím to nechám náhodě. (v hospodě!)
Na stožáru už se vlajka třepetá, pojedem, dívenko, spolu do světa,
až měsíček vykoukne nad palubou,
tam láska rozktá.
2.
Ten, kdo chodí po souši, věčně osud pokouší, z vlaku leze zmuchlanej jak sláma,
lehce přijde k úrazu, svrchu sjede po vazu, pak ho čeká na Olšanech jáma.
Dívko nelež na trávě, brouk tě kousne na hlavě, pojď se s námi na sluníčko hřát,
do plachet nám vítr duje, kolem racek poletuje,
všude ticho nikde žádnej chvat.
Ref.
3.
Pevnina je nejistá, vždycky něco uchystá na každýho šije ňákou boudu,
ať květen či prosinec, v osadě je blázinec a v poledne všude plno čmoudu.
Všechno se tu hlemejždí, do bot lezou hlemejždi, myška v hrnci leckým zahýbá,
co i kovboj na prérii musí honit koltem zmiji,
s náma nehne ani velryba.
Ref.