Amerika - Lucie

Nandej mi do hlavy tvý brouky

a Bůh nám seber beznaděj.

V duši zbylo světlo z jedný holky,

tak mi teď za to vynadej.

Zima a promarněný touhy,

do vrásek stromů padá déšť.

Zbejvaj roky asi né moc dlouhý,

do vlasů mi zabroukej pá-papá-pá.

Tvoje oči jedou žhavý tóny,

dotek slunce zapadá,

horkej vítr rozezní mý zvony,

do vlasů ti zabrouká pá-papá-pá.

Na obloze křídla tažnejch ptáků,

tak už na svý bráchy zavolej.

Na tváře ti padaj slzy z mraků

a Bůh nám sebral beznaděj.

A v duši zbylo světlo z jedný holky,

do vrásek stromů padá déšť.

Poslední dny, hodiny a roky,

do vlasů ti zabroukám pá-papá-pá.

Pá-pá-pápá, pá-papá-pá,

pá-pá-pápá, pá-papá-pá.