Zahradnická - Karel Plíhal(capo 2)

Určitě sejdem se po letech,

spolíhám na boží mlejny,

možná, že přibereš po dětech,

oči však budeš mít stejný.

Ty oči, co viní mě ze zrady,

co se z nich slzy jen řinou,

ta okénka do rajské zahrady,

jenže zahrady vonící dřinou.

Co jsem se natrápil s červama,

zalíval růže a astry,

mám z toho problémy s nervama,

na rukou, na duši flastry.

K čemu ty pečlivý záhony,

k čemu to zbytečný plení,

divoký přírodní zákony,

ty v sobě těžko kdo mění.

Na stolku v zahradním altánu

stojí džbán, a v něm střik vinnej, juch,

ať si teď nalejvá ze džbánu

pro změnu zas někdo jinej.

Určitě sejdem se po letech,

spolíhám na boží mlejny,

|: možná, že přibereš po dětech,

a oči, no, ty budou stejný. :|