Vlaštovky - Traband

🔹Každé jaro z velké dáli, vlaštovky k nám přilétaly,

někdy až dovnitř, do stavení.

Pod střechou se uhnízdily a lidé, kteří uvnitř žili,

rozuměli jejich švitoření.

🔹Jsme z míst, která jsme zabydlili, z hnízd, která jsme opustili,

z cest, které končí na břehu.

Jsme z lidí i z všech bytostí, jsme z krve, z masa i z kostí,

jsme ze vzpomínek, snů a z příběhů.

🔸 Jsme jako ti ptáci, z papírů draci, létáme v mracích,

a pak se vracíme zpátky tam, kde připoutaní jsme.

Jsme lidské bytosti, z masa a kostí, jsme jenom hosti,

na tomhle světě, přicházíme a odcházíme.

🔹 A chceme mít jisto, že někde je místo, že někde je hnízdo,

odkud jsme přišli a kam zas potom půjdeme spát.

Že někde je domov, že někde je hnízdo, útulno čisto,

někde je někdo, kdo čeká na nás, na návrat.