Šaman - Kabát

Poslouchám, jak v dáli temný bonga zní.

Něco tu kolem zavoní,

to starej šaman cocu žvejká.

Hodně ví, taky už nikam nespěchá.

Namísto nože v ruce má

vyhaslou dýmku. Tiše dejchá.

Protejká mu tělem celá jeho zem,

opilost mužů a bolest žen,

když děti na svět ze tmy přijdou.

Sedí sám a nikdo nemá tolik sil,

aby ho něčím urazil.

To jenom pro něj hvězdy vyjdou.

A kdo z nás si může vážně v klidu říct,

že na svý černý duši nemá nic,

ten slyší v dálce bonga znít.

Kolikrát se ještě vrátim, abych žil,

a co jsem nezvlád napravil.

Chtěl bych to spláchnout jednou rád.