‎Šaman - Kabát

Poslouchám, jak v dáli temný bonga zní,

něco tu kolem zavoní, to starej šaman koku žvejká.

Hodně ví, taky už nikam nespěchá,

namísto nože v ruce má vyhaslou dýmku, tiše dejchá.

Protejká mu tělem celá jeho zem,

opilost mužů a bolest žen, když děti na svět ze tmy přijdou.

Sedí sám, a nikdo nemá tolik sil,

aby ho něčím urazil, jenom pro něj hvězdy vyjdou.

A kdo z nás si může vážně v klidu říct,

že na svý černý duši nemá nic, ten slyší v dálce bonga znít.

Kolikrát se ještě vrátim, abych žil,

a co jsem nezvlád napravil, chtěl bych to spláchnout jednou rád.