Růže z Texasu - Waldemar Matuška

Jedu Vám takhle stezkou dát koňům v řece pít

v tom potkám holku hezkou až jsem Vám z koně slít.

Měla kytku žlutejch květů, snad růží, co já vím,

znám plno hezkejch ženskejch k světu, ale tahle hraje prim...

Řekla, že tu žije v ranči, jen sama s tátou svým

a hrozně ráda tanči, teď zrovna nemá s kým.

Tak já se klidně nabíd, že půjdu s ní a rád

a že se dám i zabít, když si to bude přát.

Hned si dala se mnou rande a přišla přesně v půl

a dole teklo Rio Grande a po něm měsíc plul.

Když si to tak v hlavě srovnám, co víc jsem si moh přát,

ona byla milá, štíhlá, rovná, zkrátka akorát.

Od těch dob svý stádo koní sem vodím vždycky pít

a žiju jenom pro ní a chtěl bych si ji vzít

Když večer banjo ladím a zpívám si tu svou,

tak pořád v duchu hladím tu růži voňavou.