Ruty Šuty

Šinu si to starým Coloradem,

v tom uslyším výkřik vzdálený,

jedu podle hlasu a k mému úžasu,

leží tam muž k zemi skolený.

Obratím ho k sobě obličejem,

poznal jsem v něm svého dvojnka

tělo jeho bylo probodáno noži,

čerstvá krev mu z rány uniká.

Praví ke mně hlasem zmírajícím:

"Příteli můj, parde jediný,

byla to jen léčka, já to nevěděl,

jako starej vůl jsem naletěl.