Pocity - Tomáš Klus

Z posledních pocitů, poskládám ještě jednou úžasnou chvíli

Je to tím, že jsi tu, možná tím, že kdysi jsme byli

Ty a já, my dva, dvě nahý těla, tak neříkej, že jinak jsi to chtěla,

tak neříkej, Neříkej, neříkej mi nic

Stala ses do noci, z ničeho nic moje platonická láska

unaven, bezmocí, usínám vedle tebe, něco ve mně praská

A ranní probuzenía slova o štěstí, neboj se to nic není

Pohled na okouzlení, a prázdný náměstí na znamení,

Jsi anděl, netušíš, Anděl co ze strachu mu utrhli křídla

A až to ucítíš, zkus kašlat na pravidla

Říkej si vo mně co chceš, já jsem byl vodjakživa blázen

Nevim co nechápeš, ale vrať se na zem

Z posledních pocitů poskládám ještě jednou úžasnou chvíli

Je to tím, že jsi tu, možná tím, že kdysi jsme byli Ty a já,

my dva, dvě nahý těla, Tak neříkej, že jinak jsi to chtěla,

tak neříkej Neříkej, neříkej mi nic