Pocity - Tomáš Klus

Intro
1.
Z posledních pocitů
poskládám ještě jednou úžasnou chvíli
Je to tím, že jsi tu,
možná tím, že kdysi jsme byli Ty a já,
my dva, dvě nahý těla,
Tak neříkej, že jinak jsi to chtěla,
tak neříkej, Neříkej,
neříkej mi nic
2.
Stala ses do noci
z ničeho nic moje platonická láska
unaven, bezmocí,
usínám vedle tebe, něco ve mně praská
A ranní probuzenía slova o štěstí,
neboj se to nic není
Pohled na okouzlení, a prázdný náměstí
na znamení,
Ref.
Jenže ty neslyšíš,
jenže ty neposloucháš,
snad ani nevidíš,
nebo spíš nechceš vidět
a druhejm závidíš
a v očích kapky slaný vody
zkus změnu, uvidíš
a vítej do svobody
3.
Jsi anděl, netušíš,
Anděl co ze strachu mu utrhli křídla
A až to ucítíš, zkus kašlat na pravidla
Říkej si vo mně co chceš,
já jsem byl vodjakživa blázen
Nevim co nechápeš,
ale vrať se na zem
Ref.
4.
Z posledních pocitů
poskládám ještě jednou úžasnou chvíli
Je to tím, že jsi tu,
možná tím, že kdysi jsme byli Ty a já,
my dva, dvě nahý těla,
Tak neříkej, že jinak jsi to chtěla,
tak neříkej Neříkej,
neříkej mi nic
G