Pánu Bohu Do Oken - Tomáš Klus

Za devatero horami a devatero řekami, leží kraj líbezný, jak z reklamy,

tam v pravdě pšenka nekvete, člověk zde vyvinul se z prasete.

Oděni v sametové rubáše, zloději loví zbytky guláše,

z plastových talířku kartou ze zlata, dál při tom prozpěvují Poupata.

A tváře se tam nemění, pouze tituly a příjmení

a kdo má peníze vystaví svou mordu, u dálnice na billboardu.

Potom řidič vskutku tvrdý chleba má, furt on the rout a z lumpama,

učí se všechna hesla z pamětí a pak ty kecy hustí do dětí.

Mezi pány, panuje vzácná neshoda, jeden chce z vrchu, tož druhý musí zespoda,

aby ochránil voliče občana, před Kapitalistickýma zrůdama.

Tak jedni kradou pro lidi a druzí od lidí, případné aférky se pod stůl odklidí,

hlavně dodržovat všechny zásady, nejlíp se špína kydá za zády.

Léta už tajím svoji příslušnost, zemi co vyměnila hrubost za slušnost,

bo se mi nelíbí morální předlohy, čili papaláši hrající si na Bohy.

čili papaláši hrající si na Bohy.Povinné školení pro všechny poslance,

lehce planého žvanění, lehce arogance a místo polední debaty z prdu kulička,

ať vzkvétá naše zemička.

Nutno ještě říct k tomu všemu, hledá mnohý nešťastník řešení v extrému

a tak bacha na Rudé koalice, vzpomeňme, jaká je po třešních stolice.

Nedávno přišla jedna děsivá zpráva, že se zase valí dělníci, tentokrát zprava,

poznávacím znamením jsou holé hlavy, neznalost dějin a ústavy.

Přesto všechno, co lid v tom kraji zaživá, probíhaj všechny nepokoje v pajzlu u piva

a stále věří na rytíře z Blaníku, než přijdou, zvolil národ vyčkávací taktiku.

Tak si tu pomalu, každý svůj život hnije, z úcty k tradici, ruka v ruku myje,

upřímně řečeno trošku těžko mi je, že nám stačí demo demokracie