Obut a oblečen - Krchovský/Ostrouchov

Obut a oblečen počítám minuty,

čeká mě příšerná křížová cesta,

svíjím se u dveří do klubka svinutý,

třesu se, potím se, v noci jsem nespal.

‖: Ooou… :‖2x

‖: :‖4x

Z kabátu odlétly zbylé dva knoflíky,

sotva jsem oblečen, hned se zas svlíkám,

čelo mám do krve rozbité od kliky,

proboha nemohu, nechci jít nikam.

‖: Ooou… :‖2x

‖: :‖4x

Kdybych mohl alespoň požádat kohosi,

někoho kdo by se v ulicích nebál.

Podat mu peníze, tašku a poprosit:

„Prosím Vás kupte mi naproti chleba“.

Někoho uvidět, být viděn kýmkoliv,

obojí děsí mě hrůzostí stejnou,

kéž bych měl vypito aspoň tak pět-šest piv,

kéž bych měl někoho, kdo by šel se mnou.

‖: Ooou… :‖2x

‖: :‖4x