Obelisk - Vladimír Mišík

Milovali se, jen když se měli rádi

Kávu pili, když jim bylo černo

Neptali se, kdo je druhá - druhý

Platili dluhy bez antických gest

Utopili se a šli pak spolu domů

A koupili si Tuttiho, medvídka s duší v plyši

A také několik osobních nepřátel

Jenže pak nevěděli pro pána co s nimi

Náruživostem svým rozorali meze

V parku hudba hrála, ona plakala

Šetřili si, podívat se chtěli do Pompejí

Dříve, než nějací piloti z pitomých rozkazů

Kvetly jim růže a tvářičky na mrazu

Naplňovali údivem cukřenky svět a sebe

Byli nezaručení, ale též neodvysílaní

Léčili kočku, která spolkla nit

Uprostřed té niti světlo odejít

Umřeli v horoucím a přesvědčivém stisku

Toto je pravda, pravda samá pravda

Konec obelisku