Marie - Tomáš Klus

Intro
1.
Je den, tak pojď Marie ven,
budeme žít, házet šutry do oken.
Je dva - necháme doma trucovat,
když nechtějí - nemusí, nebudem se vnucovat.
Jémine, všechno zlý jednou pomine,
tak Marie, co ti je?
Int
2.
Všemocné - jsou loutkařovy prsty,
ať jsou tenký nebo tlustý, občas přetrhají nit.
A to pak jít, a nemít nad sebou svý jistý,
pořád s tváří optimisty, listy v žití obracet.
Je to jed, mazat si kolem huby med
a neslyšet, jak se ti bortí svět.
Marie, kdo přežívá nežije,
tak ádijé.
Marie, už zase máš (k) tulení sklony,
jako loni, slyším kostelní zvony znít.
A to mě zabije, a to mě zabije,
a to mě zabije, jistojistě.
Ref1
mám Marie rád, když má moje bytí spád,
býti věčně na cestách a k ránu spícím plícím život vdechovat.
Nechtěj mě milovat, nechtěj mě milovat, nechtěj mě milova-at.
mám Marie rád, když má moje bytí spád,
býti věčně na cestách a k ránu spícím plícím život vdechovat.
Int
C - E - F - G
Brid.
Copak nemůže být mezi ženou a mužem
přatelství, kde není nikdo nic dlužen.
Prostě jen prosté spříznění duší,
aniž by kdokoliv cokoliv tušil.
Int2
Na na na na...
Ref2
mám Marie rád, když má moje bytí spád,
býti věčně na cestách a k ránu spícím plícím život vdechovat.
Nechtěj mě milovat, nechtěj mě milovat, nechtěj mě milova-at.
mám Marie rád, když má moje bytí spád,
býti věčně na cestách a k ránu spícím plícím život vdechovat.
Outro