Mařenka - Jaromír Nohavica

Jdu jenom v košili, ty v kabátku, cestu jsme ztratili hned v počátku,

blikají dvě hvězdy temnou nocí, Pán Bůh nás zanechal bez pomoci.

Drž se mně za ruku v zimě této, snadné a lehké nebude to,

kdo jiný líp to ví nežli my, vyhnaní do tmy a do zimy.

Odlétly ptáci, odplula loď, ty kdo jsi bez viny, kamenem hoď,

pravda a láska pro nás není a kdo se ohlédne, ten zkamění.

Já ženich a ty má nevěsta, co nás to potkalo na cestách?

Neptej se, stejně ti nepovím, za stromem dva vlci hladoví.

Dva vlci s jizvami na těle, z oblohy svržení andělé,

nepoví, mlčí, mají hlad, jediný na světě já tě mám rád.

Jediný na světě k tobě praví, udělám ohýnek z listů trávy,

až bude plápolat v stromových kůrkách, já budu Křemílek, ty Vochomůrka.

Vyšplhám větvemi do koruny, cestu nám osvětlí oko luny,

přes rokle, výmoly, přes jámy, půjdeme a milost nad námi.