Klaunova zpověď - Petr Novák

Já v mládí často Epodobal se vánku

a říkali mi, že mi rozum chybí

Dnes, dnes už mám, už mám na kahánku

A vy se ptáte proč vám to povídám

Tak slyšte, Ejá miloval jsem lidi

A proto jim, ne Bohu se zpovídám

Říkalo se o mně, že prý jsem hrubý

Drzý a hloupý, nic prý mi nevadí

Vám lidem, vám se to mluví

Já však byl šašek a musel jsem se smát

A bál jsem se, že pláč můj prozradí

Že chtěl jsem lásku, svou někomu dát

Teď už mi líčidla rozežrala tvář

A maska smíchu navěky mi spadla

Tam v dálce vidím, vidím slunce zář

Já za tím sluncem musím jít

Dohrála hudba, opona spadla,

alespoň dneska chci lidskou hrdost mít

Po celý svůj život rozdával jsem smích,

měl jsem rád lidi a žil jsem pro potlesk

A snad jsem taky, snad taky, trochu zpych,

přesto bych rozdal všechno, co jen mám

Však nemám nic, mě zbyl jenom stesk,

tak běžte všichni pryč, já chci umřít sám