Když prší - Záviš

Když prší a slunko schovaný je za tvými rameny

to slunko schovaný i je za tvými vlasy

a možná i za támhletěmi kameny.

Když prší, rozpuštěné sklo se snáší z tmavý oblohy

a revmatikům loupe v kostech nebo v kříži

a všichni vypadají jako mátohy.

Když prší, na tom není snad nic tak divného přece,

je to jen kousek deštníkové přítomnosti

a dva lidé zachumlaní v chatě v dece.

Když prší, staví si u cesty kluci z hlíny hráze

alespoň já jsem to tak kdysi dávno dělal,

teď už poslouchám jen slaboduché fráze.

Když prší a ty sedíš za oknem v jídelně závodní

a nadáváš na připálený rizoto

dokud je ještě čas tak rychle vysedni.

Když prší, podobáš se prasklé struně na mé kytaře

a já pořád nemám strunu sílu vyměnit

podobáš se i mrtvé písni faráře.