Dva - Zrní

Mluvíme k sobě večer tiše,

oba jsme zkřehlí.

Listí se drží, nepadá ještě,

podzim je smutný.

Kdokoli se mě zeptá, věřím-li na lásku, tak řeknu ne.

Vím jenom, že jsme my dva, spolu se držíme,

držet se budeme

Koukáme na sebe, když den mizí,

jak racci na moře.

Jako dvě samoty, poslíčci cizí,

zbylí si sobě.

Kdokoli se mě zeptá, věřím-li na Boha, tak řeknu ne.

Vím jenom, že jsme my dva, spolu se držíme,

držet se budeme

Koukáme na sebe, když noc vřelá

tiše nás obemkne.

Jak zvíře do ohně, stromy co celá staletí při sobě stojí, a jnedotknou se

Am FKdokoli se mě zeptá, věřím-li na osud, tak řeknu ne

vím jenom, že jsme my dva, spolu se držíme,

držet se budeme.

Kdokoli se mě zeptá, věřím-li na lásku, tak řeknu ne

vím jenom, že jsme my dva, spolu se držíme,

držet se budeme